| Anotace | Kniha popisuje vývoj pojmu osoby v právu od jeho starověkých počátků až do současnosti. Z hlediska geneze abstraktního pojmu osoby v právním smyslu považuje autor za velmi důležitý pojem osoby morální. Ta podle něj představuje klíč, s jehož pomocí lze pochopit vývoj pojmu osoby, respektive vývoj, ve kterém se od pojmu osoby přirozené oddělil pojem osoby morální, aby byl následně nahrazen pojmem osoby právnické. Koncepce „právnické osoby" znamená další mezník v abstraktním chápání pojmu osoba. K jeho osvětlení se autor nejprve zabývá tzv. klasickými teoriemi právnických osob tak, jak vznikly v průběhu 19. století, které představují základ, na který většina současných teoretiků navazuje. Zásadní předěl pro pojem osoby v právním smyslu představuje podle autora právní normativismus, kterému věnuje zvláštní pozornost. Následně se zabývá i současným zahraničním přístupem k osobě a zejména pak osobě právnické. Konkrétně se věnuje koncepci Rolfa Ostheima, Fritze Rittnera, Gunthera Teubnera, Thomase Raisera, Jerzyho Wróblewského, jakož i autorů, kteří se hlásí k postmoderním přístupům v právní vědě. V poslední kapitole pak autor předkládá vlastní pohled na recentní pojem osoby, ke kterému dospěl analýzou jeho znaků v platném právu. |
